Já nevím co psát... recenze a různé odborné i laické 'omáčky' si teď už snad můžete přečíst všude. Fotek taky kdekoliv uvidíte tisíce, ode mě žádné, protože já ve vlastním zájmu je jen vidět a užít si to, nefotila.
V neděli jsem přijela do Prahy. Slečna, se kterou sem měla trávit čas, byla v nemocnici, protože se složila. Nakonec ji pustili a 'za minutu dvanáct' chvíli než měli původně pouštět do haly. Klika, že se to tam všechno posralo, že byl koncert opožděn o tři hodiny, ona to tím pádem stihla.
Neděli a pondělí jsem strávila se slečnou, co mi chtěla vyškrábat oči, a 'její bandou'... Bylo to luxusní, nasmála sem se, byla dobrá zábava, fakt že jo, celou neděli aji pondělí.
Bylo velice vtipné, když přijely tourbusy se zvukařema, nás pár se tam rozběhlo s křikem a za náma dav :D to se mi moc líbilo vytvořit hysterii :D a pak jak nám všichni baštili, že sme JE viděly... ach... Pak bylo prozměnu potřeba nahnat dav dozadu, tak jsme zneužili dvojníků Billa a Toma a ječeli tam, až sme si málem zničili hlasivky... Na chvilku to doopravdy zabralo...
Málem jsem nepřežila (škoda) davovou hysterii před halou. Teprve po osmý se začlo pouštět a venku byl dav omdlívajících a mačkajících se lidí. Já chvíli byla ve vzduchu, dav mě unášel, mačkal mi břicho a hrudník tak, že sem občas nemohla dýchat. Chtěla sem dát do držky tý podělaný němce v růžovym, ale netrefila sem se skoro...
Koncert samotný na mě udělal ohromný dojem. Stále sem u výstupku asi mezi první a druhou řadou, nádherně jsem viděla. Ještě před začátek, se tam narvala nějaká němka zas před nás, tak sem ji vystrčila a ona mi vlepila. Opět jedna slečna byla zachráncem... Kluci vystupovali božsky. To, že Bill měl svůj 'krůtí účes' mi bylo naprosto jedno, byl pro mě dokonalý, stejně jako jeho robotický oblek...
Stejně jako všichni z kapely byli úžasní, Tomovy laškovné pohledy, Billovy úsměvy, burcování... Celá show - intro, hudba, světla, ohňová show... ♥ Všechno do sebe dokonale zapadlo a vytvořilo něco nepopsatelného...
Doposud si nesmím umýt obličej, stále nese stopy Billovy, Tomovy a Gustavovy vody... pod krytem v mém mobilu jsou dva papírky - červený a černý - z děla, které vystřelilo úplně na závěr. Na mé pravé ruce jsou stále dva náramky - od fanklubu číslo 157 a z koncertu žlutá páska... Asi tam zůstanou navždy, protože nejdou sundat...
To je asi vše, co jsem tak nějak chtěla napsat, až si to budu číst zase třeba za rok. Doufám, že nebudu muset na další JEJICH koncert čekat několik let... Těším se, až opět přijedou... jsou totiž nejlepší. Ať už sem je neposlouchala nebo jo... Ted si je hustím a budu hustit do hlavy stále... vyvolávají ty vzpomínky... Ty zůstanou stejně tak živý, jako je doposud mám z prvního koncertu... a jaký stoprocentně budou ze třetího... ♥ LOVE YOU AND >> THANK YOU SO MUCH<< !!!!!!

