Ola...
Ležim si tak u kompu a je mi opravdu dost divně. Jakpak se máte? >>říká do ticha a ví, že jí stejně nikdo neodpoví v komentáři<< Zítra budu psát čtvrtletku z matematiky, myslíte že to umím? Ne. Vysrala sem se na to, celý den jsem.... mravenčila... Doopravdy to miluju, je to moje veliká závislost. Ale asi nejen to... nebejt mravenců, jistě se s NÍ teď už ani nebavim...
Dnešek byl fakt dost divnej. Nervičky fakt nějak šlapou, nebo to možná ani nejsou nervičky... Je tolik věcí co bych chtěla a nemůžu mít. Šla bych se picnout... Pocit "musíš se rozhodnout" je zničující...
Achjo - vyšťouralo se citlivé téma. Asi jsem přeborník ve lhaní. Už měsíc lžu jednomu, v mym životě dost důležitýmu, člověku... sobě samotný! Grrm... a celý namlouvání si čehokoliv stojí za hovno, když se pak řekne pár slov a vyšťouráte tim bolavý, zadupaný city...
Je to skoro devětatřicet dní... a furt je to čerstvý... jako by to bylo ted, přitom ta doba je nekonečná. Potřebovala bych zastavit. Nebo ne, spíš se asi rozeběhnout někam daleko dopředu... Život je tak nefér... Naděje umírá poslední? Já už snad prosím, aby umřela a nechala mě jít a začít znovu... Ale ona furt je a nevzdává to...
Co vlastně chceš Terezo? Nepříjde... nebude tu s tebou v Hradci každej den a nebudete spolu bydlet... růžový sny zlato? Vstávej, prober se z naivity - tohle je realita. Ona je TAM a je s NÍM... Zůstane tam ať už s kýmkoliv, ty to nebudeš........ pět měsíců......
Fakt piča sem prostě... neříct pár věcí, mohlo bejt ted třeba šecko cajk, myslela bych na Mravencovi, co se asi bude dít zítra. Pro změnu se zítřka ani nechci dožít...
Hmm... člověku fakt asi pomůže, vypsat ze z depky... gudnajt... lži forever...... a Mravencovi ♥


Ano,dnešek je hodně divnej. Nálady a pocity se mi střídají víc, než na horský dráze.
Užírat se "co by kdyby" nemá moc cenu, ale stejně to všichni praktikujeme. A buď v klidu, taky si lžu. A dýl než 39 dní...
Zdar a sílu najdeš v sýru!:)