aneb štěstí jí zas jednou přeje...
Pozítří měla za Terezkou přijet Kristýnka. Jenže to by nebyl zákon schválnosti, kdyby Terezky sestra neodjela na plánovaný výlet k bratrovi, a nečekaně se ohlásili topenáři. Mimoto se s tím vším smíchala předpověď bouřek a dešťů a vznikne nám z toho geniálně potrhaný plán.
Jenže Kristýnku osvítila představa, aby teda Terezka přijela za ní, že to bude mnohem lepší. Tak se Terezka s mizivou nadějí zeptala rodičů a ti jí řekli, že jim je to jedno, když bude do neděle doma. No není to senzace? Já myslím, že jo. Uvidí se o den dřív, spředou nějaké plány a maximálně si to užijí. Bodejď ne, taky na to mají nárok, po všech těch problémech a odloučení.
Páni, třičtvrtě roku se neviděly, z toho čtvrt roku se vůbec nebavily. Vážně to je ironie osudu, že se cesty jejich opět spojily. Ale proč to svádět na osud, když my sami si ho píšeme? Takže je to prostě všechno v jejich, tak, jak vždycky bylo a je na nich, jak s tím naloží.
Každopádně Terezka moc doufá, že se nic nepokazí, za dobu, co bude u Kristýnky, protože by ji to opravdu moc bolelo a ještě víc mrzelo.
Tímto se s vámi Terezka prozatím loučí, pravděpodobně u Kristýnky nebude pořád na počítači a přidá články asi až se vrátí. A nebo se uvidí. Zatím pusu a pac! :-* (,,)


Jojo taky se těšim <3