CHLAPEC, KTERÝ ZACHRÁNIL SVĚT - BEZNADĚJ, ALKOHOL?
Já a zase já
Co se přihodilo Vyvolenému? Doslova "vymetá" bary, potuluje se po ulicích, pokřikuje nejen na kouzelnické, ale i na mudlovské obyvatelstvo, čímž přidělává více a více starostí bystrozorům. Dopouští se vážných přestupků - od prachobyčejného ničení svého okolí, po kouzlení mezi mudly a používání kouzel na nich samotných!
Mladý muž je nyní ve vazbě a čeká na soud, teda přesněji, soud čeká, až Potter vystřízliví, aby mohl být vyslýchán.
Já a zase Já si tuto událost rozhodně nenechám ujít a Vy, mí drazí čtenáři, budete mít čerstvé novinky na talíři hned v zítřejším vydání.
Severus chvíli němě sledoval rozplývající se písmena na plátku a vedlejší Nebelvírovu fotku. Harry, Harry! Můj Harry. -Idiot! Neschopný, věčně fňukající idiot!- Ne. Je to moje vina? "Pane řediteli?" vyslovil s důvěrou a zároveň něčím špatným v hlase. Odložil noviny zpět na stůl a podíval se s prosbou v očích na ředitele.
"Já vím, Severusi. Teď se jdi nasnídat, pak máš vyučování." Severus na to protočil oči, Ach ta Brumbálova-ohavně-vlezlá-otcovská-starost, pomyslil si. Políbil spícího synka na čelo a 'odplachtil' na snídani.
***
"Ááá za tatínka Harryho -- za tatínka Severuse -- za dědečka Albuse," to poslední Severus skoro zašeptal, aby ho ředitel neslyšel. Ale to by to nesměl být Albus Brumbál, že? Ten se jen ale usmál pod plnovousem, zatímco Severus se snažil do svého synka nacpat zeleninovou polívčičku. Sebastian byl ale jiného názoru, šklebil se a culil, plácal ručičkami a mlsně koukal na misku čokoládových křupinek, které mu ten nový "dědeček Albus" předtím dal. Nakonec teda s úsilím snědl snad Hagridovu porci zeleninové polévky, pohladil si bříško jakože to bylo dobrý a sápal se ze stolečku. Severus ho vyndal a přenesl do postýlky. Dal mu čistou plínku, chvíli si s ním hrál, ale pak musel jít na vyučování. Jenže vysvětlete dvouletému dítku, že prostě musíte odejít a ono to bude ještě pár hodin muset vydržet bez vás.
Severus se rozloučil s ředitelem a ředitelnou se rozlehl vřískot. "Táááátííííííí," zapištěl Sebastian, slezl z matračky a s nataženýma packama svištil za tátou a chytl se ho za nohu. "Sebe, musíš tu zůstat. S panem ředitelem. Já za malou chvilku přijdu, jen si tu hraj ano?" "Neslibuj, co nesplníš." "Přestaňte mi laskavě dávat rady do života. Když bude v klidu, za chvíli mu chybět nebudu a uteče mu to jako voda. JÁ-MUSÍM-PŘIJÍT-VČAS-NA-VYUČOVÁNÍ!" "I když je tak malý, pozná že lžete a naučí se to." "Lež je jen sebeobrana. Nemůžu tu s ním být a uspávat ho. Musím-jít-učit-třetí-ročníky. Hned." Položil prcka do postýlky, začaroval medvídka aby tančil, čekal až plně zaujme jeho pozornost a pak se zdejchnul. Když odešel, slyšel ještě srdceryvný dětský stýskavý křik, ale musel jít učit.
***
Rozrazil dveře a veplul do třídy: "Pracovní kniha Lektvarů pro třetí ročník, strana sto-devadesát-osm." Třídou se rozhostil šepot, "přišel o tři minuty pozdě! Snape, chápeš?" "O tři minuty a čtyřicet dva vteřin" "Chmmmmpf" zašklebil se mladý pan Fallken. Jenže Severus to slyšel a přišel k němu. Opřel se o stůl a zasyčel: "Něco-k-smíchu?" zašklebil se a pak se otočil s dodatkem: "zmijozel přichází o patnáct bodů a pan Fallken svá odpoledne ode dneška do neděle stráví s panem Filchem. Zasedl za katedru a přehrál si co se stalo. Třída úplně bez pohnutí. Já vážně strhl body své vlastní koleji? Asi jsem opravdu, opravdu přepracovaný.
***
Severus strávil i se Sebastianem noc v Bradavicích, ve svém sklepení. Další den po vyučování se vydal na ministerstvo a zaplatil za Pottera kauci, tak nějak se snažil, aby noviny nevěděly, kdo ji složil. Samozřejmě, že novináři z toho udělali 'Haló' a Potter s úsměvem odcházel z ministerstva, až bylo Severusi pod zastíracím kouzlem z toho všeho tak nějak šoufl. Harry se vůbec nestaral, kdo ho vytáhl s předběžné vazby, věřil, že to byl nějaký fanoušek, tedy spíše fanynka. Kdo konkrétně, to si zjistí později, alespoň ji obdaruje podpisem, fotkou, či možná polibkem na tvář. Ať žijí hvězdy, že? V hotelovém pokoji však v křesle čekal Severus. "Stále tě někdo musí tahat z bryndy, že, Pottere?" líně vstal a popošel k němu, mluvíc naprosto klidným hlasem s nádechem sladké ironie. "Co tu děláš? Lekl jsem se tě." "Neustále vyvádíš hlouposti že?" "Kde je můj syn?" "V bezpečí. Nenechám ho přece spát pod mostem mezi děvkami a narkomany." Pozvedl jedno obočí. "Oh, no ovšem. Dokonalý Snape mi tu bude najednou dávat kázání?" "Ne. Dal jsem ti možnost začít znovu." "Jistě, jsem dospělý, přestaň mi řídit život." "Neřídím tvůj život, snažím se z něj jen bezpečně vycouvat. Zřejmě ti tohle vyhovuje. Sláva -- fanynky..." vyslovoval pomalu a jasně znechuceně "Tak si v tom zůstaň Pottere." Harry jen pohrdavě prskl a šel si nalít džus do křišťálové skleničky. "Hluboce jsi mě zklamal, ale bylo to poučení pro mne. Nikdy-nevěř-hloupým-spratkům, kteří jsou naprosto-stejní, jako jejich-pitomí-otcové!" zkřivil obličej "Nedej bůh, jestli ty budeš mít někdy potomky." "Nedej bůh, aby se Sebastian řídil tvou výchovou." "Radši mou než tvou," vyštěkl. "Odejdeš už?" "Ah ovšem. Zbytek věcí, které sis u mě zapomněl, na tebe čekají v ložnici. Sbohem -- Hvězdičko." Zašklebil se, a odešel. Kupodivu - dveřmi. "Ale... Severusi?" Harry upustil skleničku, a vlítl do ložnice, tam opravdu čekaly všechny jeho věci. Málem ho šlehlo, opět si myslel, že si Severus hraje a opět na něj byl nepříjemný, jak si za poslední dobu zvykl. Vyběhl na chodbu a do prázdna zavolal jeho jméno. Pak se sklíčeně vrátil na hotel. "Reparo," pošeptal na skleničku a pak ji sevřel v náruči a sledoval svůj odraz v ní. Na sklo dopadla slza a roztříštila. Jako všechno, co měla být jejich šťastná budoucnost.
"Všechno sem posral. Severusi, vrať se. Zničil jsem rodinu. Jedinou rodinu, kterou jsem kdy měl."
...to be continued
Poznámka autorky: Jak tohle jednou dopadne? Ustoupí Severus a přijme omluvy? Nebo bude chladnokrevný a jako vždycky všechno - opět to zvládne sám?


<3...
Trochu pozdě zpytovat svědomí,Harry...