Sem přemýšlela, do jaké rubriky tenhle článek přidat. Vzala jsem tu povídku tak osobně, že ji zařazuji do deníčku. Naleznete ji zde: www.fantasmagorium.net. Povídka se skládá z 22 kapitol a epilogu, obsažených v 162 stranách... Celou povídku jsem snášela perfektně, prožívala jsem ji, je naprosto dokonale napsaná, slečna je opravdu talentovaná... Konec jsem probrečela, ať dopadl sebelépe... při epilogu jsem už hlasite vzlykala a táta si o mě začal dělat starosti... Doporučuji všem mít tu trpělivost a řečíst si to. Dokážu si úplně představit, jak by tahle povídka byla sfilmovaná... Končím s vykecáváním... Je to pět minut co jsem to dočetla a moje vzlyky neutichají. Každý večer jsem usínala s myšlenkou, co bude v dalších kapitolách. Teď si to můžu všechno jen přehrát v myšlenkách...


Tak to mě dojalo jenom si začala vyprávět. Nemusím přečíst ani stránku a už přemýšlím a v hlavě si představuju o čem by to mohlo být.
Určitě si to půjdu přečíst, tu trpělivost si s tím dám