Duben 2009

Raději dohola!

29. dubna 2009 v 20:17 | Terezka |  Povídky HP

Autor: kju
Námět: Lunkvil
Hlavní postavy (Páry): Severus Snape, Harry Potter, Neville Longbottom
Varování: žádné
Shrnutí: Harry a Neville se vsadili o to, že obarví Snapeovi hlavu na blond.
Poznámka: Vítězná povídka z Povídkové soutěže na dané téma
Zdroj: www.fantasmagorium.net
Můj názor: LoL tak u tohodle jsem se tlemila naprosto maximálně! Severus Snape s kuřátkově žlutýmy vlasy *rofl*



Prasečí chřipka...

29. dubna 2009 v 18:00 | Terezka |  Ostatní

Prasečí chřipka má první oběť mimo Mexiko, v USA zemřelo dvouleté dítě.

Spojené státy ve středu oznámily první oběť prasečí chřipky v zemi. Podle úřadů v Houstonu nemoci podlehlo dítě ve věku 23 měsíců, které přijelo do Texasu navštívit příbuzné. Mezitím ohlašují výskyt pacientů s podezřením na nemoc i další země, v Evropě po Německu a Rakousku také Slovensko.



Nejsem a nebudu xD

29. dubna 2009 v 16:55 | Terezka |  Deníček
No tak sem dneska nebyla ve školičce ale flákala jsem se vlastně celý den. No ale zítra mě čeká náprava! Sedět osm hodin ve škole jak slepice v kurníku na vejcích, nic moc. Ale půjdu tam dobrým pocitem, protože snaha o dobrý prospěch se mi daří a daří (ťukám na dřevo, abych to nezakřikla).

Á po školičce k Šárce, tam budu na čarodky, bude mejdlo jůůů! Těšim se hodně moc! I když původní plány byly jiný, neva, ne všechno se vždy podaří xD

Včera sem s Kíťou byla koupit flašenku, jakože po nás nechtěli občanku. No a proto sem ji taky vzala sebou, protože slečna je plnoletá, super xD No mňam - flaška něčeho dobrýho = vstup, takže můžu na mejdlo.

V pátek asi budem spinkat a s nepatrnou nevolností se prát o záchod xD Ne, já se zařekla že se nesetnu do němoty x) Nu á pak budem dělat možná projekt na dějepis. A taky pak asi půjdeme na koníky, to se ještě uvidí.

V pátek večer, nebo v sobotu ráno pojedu domů, protože bude maminka doma sama, tak to si nenechám ujít dámskou jízdu ve dvou, to bude taky super. Táta má noční a Betynu odklidíme xD

Jůůů je mi fajne, mocišky moc tyjo. Hlavně - aby - nepršelo! To by mě dopálilo a hrozil by lehký záchvat agresivity... xD

Co z těhlech mých žvástů vyplývá? No nejspíš nebudou články (teda ne že by jich teď bylo extrémní množství), nejspíš nic nepřednastavím. Ale chtěla bych říct, že toto je můj DVAASEDMDESÁTÝ ČLÁNEK v měsíci! x) To je úplně mrtě dobrý, je to zatím nejvíc článků, co sem kdy za měsíc přidala. No a taky možná ještě zapracuju na designu příští týden, jestli ovšem zbyde kapička času. Malinko aspoň! xD

Tak jo Paieeees! :-*

Soudní líčení - Josef Kolbaba

29. dubna 2009 v 16:19 | Terezka |  Deníček
Měla jsem tu možnost přihlížet líčení u soudu odsouzeného Josefa Kolbaby. Ten, ani ho nechci osznačovat hodností člověka, zabil jednoho staršího pána, kterého znal nespočet let, deseti údery do hlavy a třemi bodnými ranami do zad. Když kolem nás obžalovaný procházel, měl, dalo by se říct, svěrací kazajku. Policisté ho drželi každý z jedný strany a oba měli v pohotovosti zbraň. My zároveň museli ustopit alespoň o 2-3 metry, aby na nás nemohl, kdyby se případně odtrhl.
V soudní síni se vrah neustále usmíval, jeho obhájce taky. Poprvé přiznal motiv vraždy. Nevím, co bych tu měla vypisovat, byl to soud, jaký vidíte v televizi, jen v trochu menším provedení. Poškození (bratři oběti) se snaží ze státu vymlátit zhruba 231 600 Kč jako odkškodné. Klasika - Češi jsou Češi. Když soudce dal otázku: "Máte pane obžalovaný k výpovědi nějaké poznámky? Ano - Ne..." Kolbaba vždy odpověděl něco na způsob, že ve výpovědi jsou nestrovnalosti, a přidal k tomu spoustu omáček.
Soudce se tvářil naprosto ironicky, jeho výraz zračil: 'Kecejte si co chcete, já vám to stejně nežeru.' Samozřejmě si to řekl tím svým paragrafovaným jazykem. Neustále přikyvoval, listoval v lejstrech a našel spoustu nesrovnalostí v různých Kolbabových výpovědí. Státní zástupkyně vychrlila obžalobu tak rychle, že jsem nestihla koukat. Obhájce se stále usmíval, bylo mu ta kolem 75 let (soudě podle klepajících se rukou, bílých vlasů a svraštělé tváře.) Neustále měl dotazy a jakože si něco poznamenával.

Čti dále...

První krůčky

28. dubna 2009 v 21:48 | Terezka |  Z deníku Sebastiana Snapea
Toho dne musel Severus neodkladně navštívit svého... řekněme známeho, neboť nebyl zvyklý někoho, krom Harryho, nazývat přítelem. Po obědě se se svým drahým a jejich synem Sebastianem rozloučil, vysedl na osedlaný hřbet Amadea a za několik chvil zmizel za lesem. Harry tedy zůstal se synkem doma sám. Hráli si, chvíli Seb spal. Odpoledne Harry připravil lehkou večeři, dal ji na stůl a šel s dítkem na procházku. Tušil, že by se Severus mohl brzy vrátit, avšak jist si nebyl; kdyby přijel i třebas až další den, bylo by mu to podobné, však by to ovšem potom musel vysvětlovat. Sebastiánek už uměl ťapat, když ho někdo držel za ruce, udělal i pár kroků, když ho jeden z otců držel jen za jednu ruku, nebo když si maličký pomáhal zachycením o stůl, židli, pohovku a tak podobně. Chvíli ho Harry nesl, chvíli ho vedl. Kochal se krásnou krajinou, naplněním štěstí, když to byly další letní prázdniny a on se svým mužem mohl trávit každičký den. V jeho tváři se rozlil šťastný úsměv když v dálce viděl krokem jít hřebce, jenž nesl jeho milovaného. Dřepl si a držel Sebastiánka a šeptal mu do ucha: "Koukej broučku, táta se vrací domů." "Táta!" vískl Sebi a šťastně zatleskal. Význam tohoto slova mu byl přesně jasný, i když se vztahoval k dvěma osobám. Byl to pocit štěstí, lásky a hřejivého objetí...
Na Severusově tváři se taktéž vyjmul úsměv, když viděl to nejcenější, co má, kousek od sebe... Sesedl z koně a už po svých kráčel za svými milými. Když už byl blíž, Sebastiánek se trochu cuknul s vrávoravým krokem šel naproti tatínkovi. Sev pustil koně a nechal ho ať se věnuje pastvě, přišel ještě blíž a pak si klekl a natáhl ruce před sebe. I Harry naprosto nevěřícně a dojatě koukal, jak poprvé Seb cupitá sám. "Sebí!"


Obtížná volba

28. dubna 2009 v 8:30 | Terezka |  Povídky HP
Autor: Nemini
Hlavní postavy (Páry): Harry Potter/ Sirius Black/ Remus Lupin
Varování: Tato povídka neobsahuje explicitní popis sexuálních scén. Všichni zúčastnění jsou plnoletí, někteří již delší dobu. Při jejím napsání nezemřelo žádné zvíře a všechny odpadky byly roztříděny podle ekologických pravidel.
Shrnutí: Dva jsou pár, tři už dav.
Zdroj: www.fantasmagorium.net

Můj názor: Prostě mě ta povídka hrozně zaujala... Vážně pěkná... Nevím, co k tomu dál říct, snad jen: čtěte :-)

Pojď ke mě blíž...

27. dubna 2009 v 16:41 | Terezka |  Deníček

...nepůjdu broučku!

Ááá, zbožňuju tu písničku...
To je dneska zase super náladička. "Terezo, Šárko, do první lavice, nevim co tady to je za stěhování, AŽ NA VĚKY sem řekla, bez diskuze, nevim co to tady je za móresy tohleto!" Řekla paní učitelka na ekonomiku na jeden dech. Samozřejmě jsme se bránily, že sedíme ve třetí lavici prostřední řady, že nám ji někdo odstěhoval, tak jsme šly do třetí lavice v levý řadě. Paní učitelku AŽ NA VĚKY to nezajímalo, tak jsme se smíchem sedly do první lavice. Nastala písemka a za náma dvě místa. Paní učitelka AŽ NA VĚKY řekla: Někoho si posadím dopředu... Terezo jdi dopředu *rofl* Jako já sedim v první lavici a ona myslela jako ať jdu si sednout do druhý no a řekla to úplně blbě. Celou hodinu jsme se jí tlemily a paní učitelka PARANOJA AŽ NA VĚKY byla téměř na nervy zhroucení...

Když to vezmu, loni nás vyhnala po deseti minutách hodiny, protože se nervově zhroutila *rofl* Když to byste ji museli vidět, tučňák volá z ledničky *rofl* Někdy vám ji blejsknu *rofl**rofl*

No, po hodině jsme vyletěli ze třídy, zdrbli jsme jak katastrofálně dopadla písemka ze skladování, nikdo totiž tu látku nechápe... Na záchodě bylo proneseno: "Někdo zůstane až na věky v první lavici a někdo zůstane až na věky úplně blbej."

No to sem úplně nějak odbočila od názvu článku... Ten se týká naprosto luxusní písničky která přidává na mojí rozjívený náladě... Nufi :-)





Nové Bradavice

26. dubna 2009 v 16:17 | Terezka |  Deníček
Sem přemýšlela, do jaké rubriky tenhle článek přidat. Vzala jsem tu povídku tak osobně, že ji zařazuji do deníčku. Naleznete ji zde: www.fantasmagorium.net. Povídka se skládá z 22 kapitol a epilogu, obsažených v 162 stranách... Celou povídku jsem snášela perfektně, prožívala jsem ji, je naprosto dokonale napsaná, slečna je opravdu talentovaná... Konec jsem probrečela, ať dopadl sebelépe... při epilogu jsem už hlasite vzlykala a táta si o mě začal dělat starosti... Doporučuji všem mít tu trpělivost a řečíst si to. Dokážu si úplně představit, jak by tahle povídka byla sfilmovaná... Končím s vykecáváním... Je to pět minut co jsem to dočetla a moje vzlyky neutichají. Každý večer jsem usínala s myšlenkou, co bude v dalších kapitolách. Teď si to můžu všechno jen přehrát v myšlenkách...

Ona...

26. dubna 2009 v 14:00 | Terezka |  Přátelé
Ona?
...Zlato moe nejvěčí...


Ona?
...Kočka moe nejlepčí...

Jí?
...Mám ze všech nejrači...

Jí?
...Snesu slunce zářící...

Pro ni?
...Vždycky tu sem...

Pro ni?
...Noc a den...

S ní?
...Nikdy nuda nebude...

Bez ní?
...Srdce moje nezbude...

VŠECHNO NEJLEPŠÍÍÍÍÍ :-*


Ti, jejichž jména raději nezmiňuji...

26. dubna 2009 v 13:43 | Terezka |  Deníček
Proč máme tak podobné sny, spojené s démony a peklem? Proč jedna je milenka Toho, jehož jméno se z různých důvodů prostě neříká, proč druhá je milenka Toho, jenž všechno vždycky chtě nechtě přežije? A proč se všichni dobří připojili k peklu? A proč nám Pamela Anderson dala kornout s maňáskama když my sme chtěly něco jinýho? *rofl* *rofl*

PROČ SE NÁM VŽDYCKY ZDÁ O TÝ DRUHÝ? *ROFL*

Shrnutí: Dvě-holky-kterejm-hrabe choděj s Dvěma-muži-jenž-neexistují!